Jednou jsme po mši stály s kamarádkami před kostelem a povídaly si o plánované obnově v Duchu svatém. Do hovoru se připojil i jeden náš farník a když zjistil, o čem mluvíme, svraštil čelo  a řekl: „Duch svatý? To není nic pro mě.“

V tu chvíli mě to zarazilo. Jak může něco takového říct? Ale pak mi došlo, že jsem to kdysi vnímala podobně.

Proč si někdy myslíme, že Duch svatý není pro nás?

Já jsem mívala pocit, že jeho dary jsou jen pro „vyvolené“. Možná pro ty, co víc věří, nebo se víc modlí. Někdo jiný se zase může obávat, co by Duch mohl v jeho nitru odhalit. Další pak mohou mít strach, že by po nich mohl něco chtít. A tak zůstáváme zavření.

Ale Ježíš slíbil Ducha svatého jako dobrý dar všem. Každému! A když mu otevřeme srdce, může nás naplnit pokojem, radostí i silou. To Duch přináší do našeho života ovoce (Gal 5,22), nejrůznější dary (1Kor 12,7–11) a činí každého z nás užitečným – užitečnou.  (1Kor 12, 7). Jeho dary proměňují nás i svět kolem.

Aby k nám přicházel, nemusíme být dokonalí. Stačí jen otevírat mu své srdce, zvát ho do svého života a nechávat se jím proměňovat.

Neboj se.
Duch svatý je i pro tebe.

Duchu svatý přijď!
I ke mně…

-redakčně upraveno-